Jedinečná inspirace krásou

Jedinečné prostředí, prosperujících lázní vždy bylo a bude výzvou pro tvorbu uměleckých a architektonických děl. Téměř na každém kroku zde narazíte na některý z architektonických skvostů. Slovenský architekt Dušan Jurkovič zde na počátku 20. století realizoval své stavby, které vtiskly Luhačovicím jejich neodolatelné kouzlo.Po něm pokračovali v budování dominat města další věhlasní architekti Králík (Dům Bedřicha Smetany 1909), Skopalík (Lázeňské divadlo), Augustiniánský dům (Vladimír Fischer). Po krátké válečné stagnaci došlo k dalšímu rozvoji a postavení dalších architektonicky ceněných budov Inhalatorium, pavilon Ottovky (František Skřivánek), Ředitelství lázní (Emil Králík), Společenský dům (František Roith), Sokolovna (Alois a Vilém Kubové), Poštovní úřad (Ladislav Machoň), budova Spořitelny (nyní Radnice) architekt Jindřich Freinwald. 

Pět funkcionalistických vilek Avion, Viola, Radun, Iva, Sáva, navržených významným brněnským architektem Bohuslavem Fuchsem patří k vysoce ceněným památkám architektury meziválečného Československa.

Po druhé světové válce byla dokončena kolonáda, hala Vincentky, lázeňská cukrárna, restaurace a plnírna minerální vody architektem Oskarem Pořískou.

Po roce 1989 byl postaven kostel svaté Rodiny (architekti Michael Brixa a Petr Franta), Sanatorium Miramare, budova Spořitelny (architekt Hanulík), Sportovní hala a Městská plovárna (architekt Semela).

 

Nahoru