30. 4. 2025 | Aktuality z města | Autor: Hana Srncová
Luhačovice si připomněly 80. výročí osvobození
„I po osmi desetiletích zůstává vděčnost těm, kdo bojovali za naši svobodu, nesmírně důležitá. Mírový život není samozřejmostí a právě tyto chvíle nám to mají připomínat,“ uvedl starosta Marian Ležák.
Vzpomínkové akty se uskutečnily i na dalších místech, která jsou spojena s tragickými osudy i hrdinstvím obyvatel města. Pietní věnec byl položen například u rodného domu Františka Šťastného – lékaře, vojáka a kulturního pracovníka, který byl v roce 1944 umučen nacisty. Jeho památku připomíná deska umístěná přímo na domě. Uctění se dočkala také pamětní deska v knihovně, věnovaná válečnému letci Josefu Šnajdrovi, a pomník rodiny Kuželovy poblíž luhačovického zámku. Členové této rodiny byli za války nacisty vyvražděni. Věnce přibyly i na hrob rumunských vojáků, kteří padli během květnového osvobozování Luhačovic v roce 1945. Vzpomínku město věnovalo rovněž členům místního Sokola, jejichž oběť připomíná samostatná pamětní deska.
Stručně z historie:
Jak se dozvídáme z historických pramenů, samotné osvobození města v roce 1945 se naštěstí odehrálo bez prudších bojů a bez většího počtu obětí na životech. Takto poslední dny přiblížil v Pamětní knize obce Luhačovice kronikář A. Kašpar, povoláním odborný učitel:
„K Luhačovicím se blížil proud Rusů od Uh. Brodu, od Kladné-Žilína pak postupovali Rumuni. Poslední dubnové dny byly plné napětí, úzkosti a očekávání, neboť v našem údolí se ozývaly rány v okolí čím dál hrozivěji, nad námi se objevovaly letouny, ale od srpnové přestřelky v r. 1944 nad Luhačovicemi nespadla na město ani jedna rána,“ popsal kronikář. Také vysvětluje, proč se lázeňskému městu podařilo přestát pohyb fronty bez újmy, přestože v okolí probíhaly těžké boje. „Když byla zabrána Kladná Žilín, neustupovali Němci Luhačovicemi, jak se předpokládalo, nýbrž k obecnému překvapení hrčely jejich vozy po bojkovské silnici směrem na Biskupice, kam také ustupovalo vojsko z Polichna, takže Luhačovice byly mimo hlavní bojovou čáru,“ popsal učitel.
Ústup vojsk byl dle kronikáře nenápadný. „Většina obyvatel přespala noc z 1. na 2. května ve svých úkrytech v očekávání, že tato noc bude kritická. Rány, jež se dosud ozývaly z lesů nad Luhačovicemi směrem od Žilína, k 24. hodině úplně ztichly a vidět nebyly ani světelné rakety,“ nastínil kronikář. Nad ránem za šera se tak do města poměrně hladce dostaly první jednotky osvoboditelů.
Hrozbou však bylo, když ustupující německé oddíly zaminovaly okolí přehrady a hrozilo zaplavení města. „V noci došlo k několika výbuchům a byl zničen most u přehrady. Přehrada sama však zůstala nepoškozena,“ konstatoval s úlevou kronikář.
Jak došlo ke šťastné náhodě, že zůstaly Luhačovice nedotčeny, se asi už nedovíme. Sám kronikář má více verzí. „Snad prý kdosi z vedení rumunských jednotek znal krásu lázeňských Luhačovic. Mnozí si proto vysvětlují, že Luhačovice nebyly ostřelovány ani bombardovány, poněvadž je chtěl generál uchránit,“ míní kronikář. Důstojníci však podle něj byli jiného mínění a tvrdili, že vojsko se o 12 hodin opozdilo, že mělo být v Luhačovicích již večer 1. května, a proto fašisté stihli ustoupit, takže se tu boje neodehrály.
V návaznosti na vzpomínkový ceremoniál u památníku osvobození před radnicí budou v nejbližších dnech umístěny pamětní věnce také u dalších míst v Luhačovicích, která připomínají hrdiny, kteří obětovali svůj život pro svobodu dalších generací. Míst, která oběti 2. světové války připomínají, je ve městě hned několik. Na hřbitově je hrob rumunských vojáků, kteří zahynuli během osvobození města v květnu 1945. Pamětní deska na budově sokolovny připomíná oběti z řad členů této tělocvičné organizace. Dalším pietním místem je pamětní deska na budově staré pošty, rodném domě kulturního buditele, vojáka a lékaře Františka Šťastného, který byl umučen fašisty roku 1944. V knihovně se nachází pamětní deska připomínající válečného letce Josefa Šnajdra, který za vlast bojoval jako člen britského letectva a získal řadu vyznamenání. Nedaleko zámku se pak nachází pomník rodiny Kuželovy, vyvražděné za války nacisty.