Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět, jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

26. 3. 2005 | Aktuality z města | Autor: Blanka Petráková

Velikonoce v lidové tradici

     V předkřesťanských kulturách bývalo období kolem Velikonoc spojeno především s oslavou jarního slunovratu, se vzkříšením přírody ze zimního s...


     V předkřesťanských kulturách bývalo období kolem Velikonoc spojeno především s oslavou jarního slunovratu, se vzkříšením přírody ze zimního spánku a s obřadním započetím polních prací, doplněným množstvím zvyků a magických praktik. Tyto úkony měly zajistit zdar v hospodářství i v rodinném životě. Mnoho tradičních jarních zvyků bylo během času zapomenuto, některé byly překryty nebo přizpůsobeny křesťanskou věroukou.

     Pod vlivem křesťanství získaly velikonoční svátky náboženský charakter a byly zasvěceny památce umučení a nanebevstoupení Krista. Tyto události si křesťané připomínají v týdnu zahájeném Květnou nedělí, nazývaném Svatý týden. Poslední dny tohoto týdne - Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Boží hod velikonoční tvoří vrchol celého církevního roku. 

     Jedním ze zvyků, který má kořeny v předkřesťanské tradici, je zvyk obdarovávání vajíčkem, symbolizujícím plodnost. Darovaná kraslice - obarvené, výtvarně pojednané a často i popsané vejce, bývalo na venkově opravdovým uměleckým výtvorem, jak po stránce barevné, ornamentální, tak i textové. V okolí Luhačovic se v minulosti kraslice zdobily jezerní sítinou či bezovou duší. Nejčastěji se ale používalo techniky voskové batiky. Při batikování se na vejce vzorek kreslil pomocí pisátka, namočeného v roztaveném vosku. Pokreslené vajíčko se namočilo do barvy a vyleštilo kůží ze slaniny. Bělavý vzorek na nabarveném pozadí krásně vyniknul. Nejoblíbenější barvy byly červená, zelená, fialová a černá. Někdy se vzorek přibarvoval na žluto šafránem nebo karmínovou "březulkou". K barvení se používalo barviv přírodního původu, až ve dvacátém století je vystřídaly kupované anilinové barvy. Vzory bývaly jednoduché, geometrického charakteru. Z motivů se nejčastěji používaly různé hvězdice, srdce, stylizované květy hřebíčku, zvonku, klasu, zvířecí nebo lidské postavy. Ornamenty byly často doplněny veršíky, například:

Máš-li ke mně lásku,

Přijď k nám na pomlázku!

Když nemáš, tož hybaj,

Věc mňa nedožíraj!

 

 

Když ty mňa miluješ,

Já ťa víc.

Když ty mňa málo,

Já ťa nic.

                                                                                   PhDr. Blanka Petráková

    

Nahoru