Kulturní památky

Centrum Luhačovic tvoří městskou památkovou zónu a v současné době je zapsáno 40 objektů (staveb a uměleckých děl v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky

Pro Luhačovice byly z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První můžeme datovat od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se v Luhačovicích plně rozvíjela secese reprezentovaná svérázným až folklórně laděným stylem Dušana Jurkoviče a dalšími objekty (Dům B. Smetany, vila Dagmar). Druhé období můžeme zařadit do 20- tých a 30- tých let, kdy byly mimo jiné postaveny budovy Městského úřadu, Bílá čtvrť, plovárna a Společenský dům. Mimo to se stále připravuje zapsání Jurkovičových staveb na seznam památek UNESCO.  

Lázeňské budovy a stavby

Jurkovičův dům 

Přestavěn v roce 1902 architektem Dušanem Jurkovičem z původního komplexu dvou budov Janova domu ve stylu secese. Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. U vchodu do budovy je umístěna pamětní deska Dr. Palka Blaha a na zdi proti Olšavě freska Jana Köhlera na níž jsou zachyceni svatí Cyril a Metoděj. (Lázeňské náměstí 109)

Chaloupka

Vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu z 19. století, Dušanem Jurkovičem ve stylu secese v roce 1902. Jedna z charakteristických staveb tohoto architekta, z první etapy moderní výstavby lázní, má nejblíže k jeho radhošťskému období. Ideově vycházel z koncepce, podle níž se Luhačovice měly stát kulturním a společenským centrem západních Slovanů. Jurkovič ji postavil vlastním nákladem a jedním z prvních hostů byl Vilém Mrštík. (adresa: Dr. Palka Blaho 126)

Lázeňský dům Jestřabí

První novostavba architekta Jurkoviče postavená v letech 1903-1904 ve stylu národní secese. Vila je přísně symetrická a symbolicky uzavírá lázeňské údolí. (Leoše Janáčka 138)

Vodoléčebný ústav s lázeňskou plovárnou

Unikátní plovárna s dřevěnými kabinkami postavená v roce 1903. V roce 1999 opravena a zakonzervována. Vodoléčebný ústav přestavěl v roce 1902 Jurkovič z bývalého mlýna. (Leoše Janáčka 97)

Valaška

Samostatně stojící třípodlažní budova téměř čtvercového půdorysu s vestavbou v mansardové střeše a osmibokou centrální věží. Postavena v roce 1907 architektem Dušanem Jurkovičem. (Betty Smetanové 388)

Lázeňský dům Bedřicha Smetany

Čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů projektanta Emila Králíka v letech 1908 - 1910.

Společenský dům

Dominanta Lázeňského náměstí, centrum kulturního a  společenského dění v lázních. Postavená v letech 1933–1935 podle návrhu architekta Františka Roitha.

Tenisový pavilon

Drobná dřevěná stavba na vysoké kamenné podezdívce od architekta Skřivánka z let 1924-1926, dochovaná bez rušivých zásahů. Dodnes slouží původnímu účelu. (Lázeňské náměstí 427)

Inhalatorium

Původní inhalační pavilon byl zbořen roku 1922 a místo něj bylo postaveno nové inhalatorium s kloktárnami. (ul. Dr. Palka Blaho 361)

Kolonáda

Urbanistická skladba Velké a Malé kolonády, haly Vincentky realizovaná v letech 1940–1951 podle návrhu architekta Oskara Pořísky. velká kolonáda je 130 m dlouhá a 12 m široká. Navazuje na 30 m dlouhou a 17 m širokou halu Vincentky.  Citlivá oprava kolonády a haly Vincentka, která byla ukončena v závěru roku 2019, přinesla návštěvníkům několik novinek. Prosvětlená dominanta Lázeňského náměstí nově hýří původními barvami, byl obnoven i originální světlík na střeše. Podlaha je pokrytá replikou původní dlažby. Plocha kolonády byla rozšířena o dříve nepoužívaná atria. V jednom z nich naleznou návštěvníci původní studnu pramene Vincentka. Vinotéka, palačinkárna, originální suvenýry, informační centrum a další provozy vnášejí na kolonádu život, nové lavičky pohodu. Známá Vincentka je díky novému pítku uprostřed kolonády přístupná i mimo otevírací doby haly Vincentka. V hale Vincentka je zdarma zpřístupněno „Malé muzeum“, které prostřednictvím osmi světelných panelů seznamuje návštěvníky se vznikem a významem luhačovických minerálních vod. Po prohlídce expozice si můžete odpočinout v relaxační zóně, kde pohodu navozuje šum mořských vln, který připomíná mořský původ minerálních vod.  Do prostorné haly byly umístěny i zajímavé předměty např. historické lahve na minerálku, model pomníku Dr. Veselého z Lázeňského náměstí, soubor desítek skleněných lázeňských pítek nebo také vzorky původní mozaiky a skla z kolonády včetně ukázky kubánského mramoru z výdejního pultu Vincentky.  Návštěvníci jistě ocení tři originální fosilie připomínající období, kdy zdejší minerální vody vznikaly. Jedná se o zub třetihorního žraloka Megalodona, mamutí stoličku a fosilní stopu.

Vily

Lázeňský dům Radun

Jedno z prvních funkcionalistických děl v meziválečném Československu bylo postaveno v roce 1926 podle návrhu Bohuslava Fuchse. V současné době funguje jako hotel. (Bílá čtvrť 447)

Krystal

Stavba umístěná na Masarykově ulici postavená z betonu, kovu s travertinovými obklady. Postavena kolem roku 1947. Architekt Adolf Vítamvás. (Masarykova 152)

Lázeňský pavilon Radhošť

Samostatně stojící třípodlažní dům postavený ve stylu secese. Na jednom nároží polygonální patrový arkýř nesený atlantem. (Masarykova 288)

Vila Haná

Secesní vila švýcarského stylu postavená v roce 1897, společně se sousední vilou Světlanou výrazný prvek historické zástavby centra Luhačovic, na který navazuje pozdější etapa lázeňských staveb architekta Jurkoviče. (Masarykova 209)

Vila Lékárna

Dvoupodlažní samostatně stojící vila s věží postavena I. Seichertem v letech 1884-1887 v kombinaci novorenesančního se švýcarským stylem. Nad vstupem je umístěn štít s aeskulapovou holí. (Dr. Veselého č. 178)

Vila Lipová 

Postavena v roce 1885 ve švýcarském stylu. (Lázeňské náměstí 95)

Vila Ludmila

Samostatně v zahradě stojící jednopatrová vila čtvercového půdorysu. Postavena asi 1910 ve stylu kombinace geometrické secese a modernismu. (Masarykova 212)

Vila Pracner

Postavena v roce 1906 v historizujícím slohu architektem Vladimírem Fischerem. V hlavním štítě jsou sgrafita ( autor L. Novák), představující přadlenu a čtenáře. Na průčelní stěně věže se nachází sgrafito znázorňující jezdce na bílém koni. (Leoše Janáčka 269)

Vila Regia

Původní název vila Samohrd postavena v roce 1906 v historizujícím slohu, architekt František Sander. Je zdobena sgrafitem s dudákem, motiv je doprovázen nápisem: Kdo si srdce dodává, se štěstím se potkává. Sgrafito je singováno: Láďa Novák 1906. (Leoše Janáčka 270)

Vila Růžová

Postavena v letech 1883-1884 ve švýcarském stylu. (Lázeňské náměstí 170)

Vila Světlana

Dvoupatrová vila postavena ve stylu secese (švýcarský styl) architektem Juliusem Koopem v roce 1899. (Masarykova 240)

Vila Vlasta

Samostatně stojící novorenesanční vila postavená v letech 1902-1903 stavitelem F. Brožem pro ing. O. Životského. (Solné 240)

Rodinná vila Samorostlá

Přízemní roubená chalupa. Štít ze spodní strany ulice je lichoběžníkový s valbičkou, prolomen dvěma pravoúhlými okny mezi nimiž je keramická soška svatého Floriána. Počátek 20. století - ohlas lidového stavitelství. (A. Václavíka 381)

Vile Bellevue

Samostatně stojící jednopatrová vila, v přízemí zděná a v patře hrázděná. Secesní stavba švýcarského stylu datovaná kolem roku 1910. (U Šťávnice 237)

Vila Emausy

Drobná přízemní vilka pocházející z počátku 20. století. Její stěny jsou pokryty v horní části sgrafity, v průčelí do ulice je rozměrnější freska. Obojí je dílem malíře Jana Köhlera, na fresce je i jeho signatura. (Holubyho 384)

Vila Samohrd (Vládní vila)

Ve vile z roku 1906 hostil A. Samohrd významné osobnosti a příslušníky šlechty Rakousko-Uherské monarchie. Po rozsáhlé rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století vila sloužila jako tzv. Vládní vila. V současné době slouží jako hotel. (Leoše Janáčka 270)

Augustiniánský dům

Byl postaven v letech 1902 - 1904 podle projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří však jeden celek. Za jeho zdmi svého času přespala řada osobností. Běžně tu spávali ministři, biskupové či operní pěvci. Nejznámějším pravidelným hostem byl hudební skladatel Leoš Janáček, který zde jezdil velmi často a v období během pobytu v roce 1926 v Augustiniánském domě napsal slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec. (A. Václavíka 241)

Vila Kancýřka

Ve svahu situovaná vila, jejíž jádro tvoří šestiboký centrální prostor, z něhož vybíhají tři jednopatrová obdélná křídla. Postavena architektem Janem Kráčkem v letech 1906 - 1908 (historismus). (Čes. armády 395)

Ostatní stavby 

Zámek

Společný komplex barokní architektury ze 17. století, barokní věž z první poloviny 18. století. Přestavěn ve 20. století. Jednopatrová budova půdorysu obráceného písmene E. K zámku přiléhá kaple svatého Josefa. (Masarykova 76)

Kaple svaté Alžběty

Volně stojící kaplička na Lázeňském náměstí je nejstarší stavbou lázeňského středu z konce roku 18. století. (Lázeňské náměstí)

Lázeňské divadlo

Stavba divadla započala roku 1907 podle plánů arch. Františka Skopalíka. Největší slávu divadlo zažilo v období první republiky. Lázeňské divadlo se stalo od roku 1908 i místem porad Čechů a Slováků, v tzv. Československé jednotě. (ul. Dr. Palka Blaho 289)

Pošta

Budova poštovního úřadu pochází z roku 1929.(Dr. veselého 468)

Obřadní síň

Tvoří jednotný komplex s areálem hřbitova, postavena v letech 1974–1978 (architekti Palla a Rudiš). Na hřbitově se nachází také památkově chráněný náhrobek Betty Smetanové. (Hradisko)

Sochy a Boží muka

Busta Leoše Janáčka

Je zhotovena z mramoru a bronzu, pochází z roku 1954, jejím autorem je Karel Pokorný. (na svahu za Inhalatoriem)

Socha MUDr. Františka Veselého

Je zhotovena z kamene a mramoru, pochází z první čtvrtiny 20. století. Na podnoži socha muže středních let v životní velikosti, oděna v obleku s vestou a košilí., s pokrčenou levou nohou. Levice podél těla ukazuje dolů k prameni vody vytékajícímu ze skaliska za postavou.
U nohou má kapradí a listy leknínů. Pravou ruku má mírně pokrčenou před tělem. Hlava je pootočena k pravému rameni. Tvář má pokrytu pěstěnou bradkou a na pravé straně je vyryt nápis Fr. Úprka. (Lázeňské náměstí)

Socha svatého Gottharda

Na obdélné základně čtyřboký sokl s bočními křídly. Na přední straně soklu je mělká nika ve které je vsazen obrázek sv. Floriána. (Park u zámku)

Boží muka

(Pražská čtvrt, L. Janáčka, pod Malou Kamennou), 

Mohyly v lese Obora

Mohyly kruhového půdorysu (bylo jich nalezeno 54), které byly v letech 1921 - 1922 prozkoumány profesorem I. L. Červinkou, dokazují osídlení této oblasti v 8. - 9. století.

Slovácká búda

K výčtu kulturních nemovitých památek patří i v roce 2002 vyhořelá Slovácká búda, stavba navržená architektem Dušanem Jurkovičem, kterou se prozatím nepovedlo obnovit. (Svah nad Lázeňským náměstím)