Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět, jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

25. 10. 2011 | Top článek | Autor: Olga Skovajsová

Hledání posledního ráje s cestovatelkou Alenou Bímovou

Foto archiv Aleny Bímové

Pokaždé když se cestovatelka Alena Bímová zastaví doma v Luhačovicích, je z toho poutavé a především inspirativní vyprávění z cest. Nejinak tomu bylo v pátečním podvečeru v kině Elektra, kdy hovořila o své více než rok staré cestě do Francouzské Polynésie a tajuplném ostrově v Tichém oceánu, který je znám jako Velikonoční ostrov.


Tyto ostrovy si Alena Bímová přála vidět už dlouho a téměř po padesáti letech, když už si myslela, že se jí tento sen nesplní, se jí to podařilo.

„Byla jsem tam jako průvodkyně českých turistů, bylo nás tam jedenáct a já jsem ten zájezd dlouho připravovala. Všichni ti lidé byli moji přátelé, se kterými jsem už navštívila řadu zemí. Příprava trvala opravdu dlouho. Asi dva roky před tím než jsem na cestu odjela,  jsem se začala učit francouzsky a vůbec jsem si nemyslela, že tu francouzštinu budu tolik potřebovat,  i když se tam samozřejmě hodně mluví anglicky," uvedla Alena Bímová.

Před cestou musela průvodkyně načíst spoustu literatury a cestopisů. Především od cestovatele, etnografa a spisovatele Miloslava Stingla /Ostrovy lidojedů 1970, Poslední ráj 1974), Thora  Heyerdahla nebo českého inženýra Pavla Pavla.

„Ten Ráj dělá rájem dost věcí. Jednak překrásná příroda. Ta je tak krásná, že je těžko srovnatelná s některými jinými zeměmi. Pak velká hojnost, která je dána tím, co tam volně roste v přírodě. Ať už jsou to plody jižních moří nebo velké množství ryb a především podivuhodný klid, který tam stále panuje ...," dodala  Alena Bímová.

Nahoru